9. 10. 2010 - Dnes jsme složili v ZKO Vlašim zkoušku FPr1, což je zkouška čistě stopařská. Její náplň činí pouze stopa, a to 300 kroků dlouhá, se dvěma pravými lomy, dvěma předměty (první se nachází na druhém úseku, a druhý stopu zakončuje). Stopa stará minimálně 20 minut.
Po uvedení na nášlap Rusty krásně a soustředěně načuchával, a poté se pěkně rozešel. Šel klidně, bez ověřování, ve stopě. Na prvním úseku se najednou oklepal-"vyždímal"-protože přece ranní rosa, no, chudinka jeden chlupatej
Bohužel, na prvním lomu se zamotal, a udělal si ověřovací kolečko-přičemž já jsem udělala chybu - začala jsem stopovačku navíjet do rukou, a ovlivnila ho jedním povelem: "Hledej stopa!" Pěkně se chytil, našel stopu a hezky pokračoval. Ovšem překvapení přišlo na druhém úseku (popravdě ani ne tak pro mě), chlupáč nezalehl první předmět. A to už jsem věděla, že nezalehne ani druhý-kožený. Samozřejmě se tak opravdu nestalo. Po odhlášení ze stopy nás pan rozhodčí ohodnotil sedmdesáti dvěma bodíky, a vysvětlil nám, cože je to špatně a co zlepšit. Až v té chvíli jsem si uvědomila, že vlastně nevím, kolik bodů na splnění zkoušky potřebuji!!!
Ale myslela jsem si, že jsme neprošli, a byla připravená na to, že se budu hlásit za přibližně 14 dnů znovu na to samé do Říčan... Nakonec se však ukázalo, že jsme prošli, i když s hodně odřenými ušisky... To je tak, když se nečte pořádně zkušebák 
Během stopy také Rustík dvakrát zvedl hlavu, což jindy nedělá. A co se týče neoznačených předmětů? Musíme zabrat, nedá se nic dělat, letos to na další zkoušku nevypadá, a na závodění také ne. Prioritou je prostě dotáhnout předměty do zdárného konce. Vždy býval dobrý stopař, s předměty nemíval problémy. Kašlání na ně je pravděpodobně následek velmi nepříjemného incidentu, který se udál přibližně před 14 dny. Na stopě mi totiž Rustyho napadli dva psi, Bernský salašníka kříženec něčeho s něčím... od té doby se nás tenhle problém drží, a ne se pustit. Po týdenní pauze, kterou jsem po napadení Rustymu naordinovala pro jistotu, dvě další stopy vypadaly katastroficky. Přímo na stopě se vyvenčil, byl roztěkanej, no a neznačil předměty... To nejhorší, přeskokový jednání-venčení se- jsme naštěstí odbourali (Rusty stopy opravdu miluje, jsou pro něho něco jako odměna), ale na předmětech jsme do zkoušky už nestihli nic zlepšit. Tak snad příší rok už to bude lepší...
Co se týče samotných zkoušek, byly perfektně zorganizované, vše probíhalo bez prodlení, velkých přestávek, pěkně na sebe vše navazovalo. Panovala skvělá nálada, v dobré partě lidí to ani jinak než vesele nešlo .
Pan rozhodčí posuzoval spravedlivě, každému osvětlil jeho ohodnocení, a to nejen samotnému psovodovi, ale i všem přihlížejícím. Jeho přístup byl velmi profesionální, ale i přátelský. Kantýna byla skvěle vybavená guláškem, párečky i dobrým pitím a tak se všichni mohli poslinit na i po svých výkonech
.
Jsem moc ráda, že jsem se mohla zkoušek zúčastnit, a zkoušku, i když na dosti mizerné bodíky, splnit. Zkouška FPr1 je pro mě velmi důležitá, neméně jako zkouška minulá, a, doufejme, i jako zkoušky následující. Tímto se totiž Rusty stal teprve třetím Australským ovčákem v České republice, který FPr1 úspěšně splnil!!!
9. 7. 2010 - Nějak jsem na tuhle rubriku pozapomněla, tudíž se tu dlouho nic neobjevilo a tak to honem napravuju... přibylo tu pár nových fotogalerií, hlavně z výcviku, ale momentální nejaktuálnější alba jsou na www.efarasty.rajce.idnes.cz, kde najdete hodně fotek ze včerejší tůry. Vyšlápli jsme si na Český Šternberk , s kamarádkou Míšou a její jorkšírkou Nelinkou. Vyrazili jsme v osm ráno, a díky častým přestávkám, aby to pacinky naší malé společnice vydržely, jsme na hrad dorazily ve čtvrt na dvě. Celá cesta probíhala naprosto v pohodě, šli jsme lesem, hodně u vody, aby se psíci mohli chladit, koupat a pít. Bez tak jsem nesla tři a půl litru vody s sebou, a vyšlo to jen tak tak. Ke konci, asi 1,5 km před Šternberkem jsme se trošku zamotali, díky hodně špatnýmu značení modré stezky, ale nakonec jsme se k cíli úspěšně dostali. Usadili jsme se v hospůdce Pod hradem, kde jsme si daly pozdní obídek. Moc nám chutnalo, psíci dostali také ochutnat. Až na vcelku pomalou obsluhu to tu bylo příjemný. Cesta zpátky po zelené už byla trochu horší, díky našim nadláblým pupíkům, ale hlavně kvůli asflatce, která byla v dost rozteklém stavu. Pořád jsme musely okřikovat psy, aby nelezli na silnici, ale šli po kraji. Naštěstí ty nepříjemný čtyři kilometry brzy utekly a pak už jsme šly zase po pohodlných lesních cestičkách. Bohužel, díky častým přestávkám, a volnému tempu jsme nestihly dojít ani do Sázavy, natož zpátky do Chocerad, a tak jsme se na zbývajících pár chvil usadili v Ledečku v hospůdce, a domů odjeli vlakem.
Celkem jsme nachodili asi 28 kilometrů. Bohužel, vykoupat se mohli jen psi, my jsme koupačku v řece neriskovali. Výlet se nám ale stejně perfektně povedl, moc jsme si ho užili, a už plánujeme další výšlap .
fotky najdete na těchto adresách: http://efarasty.rajce.idnes.cz/Cesky_Sternberk_8._7._2010/
http://efarasty.rajce.idnes.cz/Cesky_Sternberk_8._7._2010_-_2.cast_z_Misi_fotaku/
Co se týče starších fotogalerií, které se sem do novinek nedostaly, vkládám jejich odkazy teprve teď. Jde o fotky z tréninku poslušnosti, a najdete je zde:
http://efarasty.rajce.idnes.cz/poslusnost_fotky_a_video/
Další fotky jsou z výletu cca 20 km, který se ovšem uskutečnil již v dubnu, ale odkaz se sem také nedostal. Vyšlápli jsme si tenkrát s Rastím ještě ve společnosti mého přítele a jeho rotvíčka Argieho, počásko nám přálo a vyšla z toho spousta pěkných fotek:
http://efarasty.rajce.idnes.cz/prochajda%2C_cca_20_km%2C_na_Krasnou_Horu%2C_pres_Vsechvaty%2C_Bucinu%2C_Vranovskou_Lhotu%2C/
28. 12. 2009 - Přibylo nové fotoalbum na rajče, tentokrát ze dnešní procházky v lese - ve Skřivánku. Byli jsme se prolítnout hnedka po ránu, ještě s naším psím kamarádem, půlročním rottweilerem Argem. Trochu jsme pocvičili, a pak už pejsani jenom blbnuli, běhali, a rošťačili 
. Fotky k prohlídnutí na této adrese:
http://efarasty.rajce.idnes.cz/28._12._09_Prochajda_Skrivan/
25. 12. 2009 - Dnes přibyly na rajčeti fotečky z oslavy Rustíkových narozenin, kvalita nic moc, ale památka musí být
!!! takže fotečky jsou ke zhlédnutí na této adrese:
http://efarasty.rajce.idnes.cz/Rusty-2.narozeniny_23.12.2009/
23. 12. 2009 - Dnes Rusty slaví narozeniny!!! Jsou mu dva roky!!!
Takže se večer chystáme trochu slavit, budou dárečky, dortík, a samozřejmě nějaké fotečky...
Krom toho přibyla nová fotogalerie na rajčeti, kde je spousta fotek z procházek te´ˇd z neděle a z pondělí. K prohlédnutí zde:
http://efarasty.rajce.idnes.cz/Zima_2009/
6. 12. 2009 - V neděli, když jsme se 29. 11., vydali na cvičák, těšili jsme se o něco víc, než obvyklě ;). měla nás tam totižž přijet navštívit Rustyho sestřička, také redtricolorní australačka, jménem Bumblebee.
Rusty z ní byl celý paf, byl nadšený, konečně měl parťáka pro psí hry, který se hned tak neunaví. V tomhletom si perfektně notovali. Většinu psů, se kterými se Rass honí, za chvíli unaví. Ať je to Německý ovčák, Ridgebac, Choďák, Rotwík...
Pokoušeli jsme se udělat nějaké fotky, ale vyfotit tyhle dvě šílenostní torpédový střely??? Nesplnitelnej úkol. Věčně v pohybu, a tak fotek moc není, ale něco přece jen. Tak pěkný pokoukáníčko!!! ;)
19. 11. 09 - V neděli, 15. 11. 09 jsme si zajeli potrénovat a ozkoušet plac cvičáku Jílové u Prahy, kam jsme se chystali v úterý, 17. 11. 09, na závody.
Při tréninku v novém prostředí byl Rastí hodně vyblázněný, trošku "mimoň", všecko ho zajímalo. Tak jsem to vyřešila krátkým cvičením, pak odpočinek v kotci, nato jsem ho opět vzala na plac, očuchat, seznámit se, a pak znovu krátké cvíčo. A takhle několikrát za sebou. Potomhle způsobu už vypadal hezky vyrovnaně. Odjížděla jsem s pocitem, že-vzhledem také k dvouměsíční tréninkové pauze, jsem udělala vše, co jsem mohla. Dál už nezbylo než to nechat osudu.
V úterý po příjezdu na závody byl však Rusty snad víc mimo, než v neděli. Vycítil atmosféru, všude spousta psů, se kterými se chtěl honem honem seznámit, oči navrch hlavy... No co...trochu jsme si opět prošli plac, a pak jsem ho radši uklidila do auta, kde byl více v klidu.
Na poslušnost ZZOček jsme nastupovali s číslem 11. Při hlášení rozhodčímu seděl psík v klidu u nohy, jen se lehce rozhlížel a koukal všude na ten mumraj okolo. Vyrazili jsme. Navzdory seznámení s placem se hned při prvním cviku-přivolání za pochodu k noze-začichal. Čenich zarytý do země, a tak hned na přivolání, které provedl až napotřetí, jsme ztratili tři body. Při chůzi u nohy chodil sice hezky lopatkou u mě, ale s hlavou skloněnou. Až po cca polovině odchozené vzdálenost, kdy jsme se dostali mimo hlavní "čuchací" zónu, mě začal krásně sledovat, a to pak ze mě už oči nespustil. Následovaly polohy-sedni,lehni. Hned při zastavení si Rassí však sedl k noze nakřivo, podle toho také vypadalo vše ostatní, tudíž další body dolů. Odložení za pochodu měl pěkné, ovšem bod dolů jsme dostali kvůli jeho zvědavosti, protože se musel kousíček odplazit, aby si něco ověřil tím svým zvědavým rypákem ;). A hlavně, když se trénuje Plaz!, tak to né!!! To jen za piškotek, vyčuránek jeden (čti chlupáček milovanej :D). Následoval aport. Krásně vyběhl, uchopil, ihned se vracel. Což o to, že si sem tam překousnul, ale on si hlavně nepředsedl,a navíc půlkilovou činku držel nebezpečně zvolna, takže mu málem vypadla z tlamy. Na Rastího ležérnost jsme tím pádem doplatili další ztrátou. Hlavně že v nácviku už aportuje činku kilovou, bez jakéhokoliv problému, a to dokonce i přes áčko a metrovku... hérečka jedna ;D Poslední cvik, odložení, už byl bez ztráty, na plných deset.
S celkovým počtem čtyřicet devět bodů jsme se dělili o osmé/deváté místo s paní a její kříženečkou borderky Máňou. Nakonec rozhodl los. Na všem zapracovaly také moje nervy, které nemohou chybět snad nikde... I přes ujišťování sebe samu, že o nic nejde, že je to zábava, a buď to klapne a když ne, nic se neděje, mám po každém nástupu na plac žaludek v krku, a zapomínám dýchat.... Ať už to jsou zkoušky, nebo závody, vibruju víc než Rassí u veterináře, a to je co říct...tím pádem to taky často kazím já... jsem zkrátka nervák, vím...ale můžu jen doufat, že se to časem zlepší...
I přes ne zrovna valný úspěch jsem moc ráda, že jsme se závodů zůčastnili. Nasbírali jsme nové zkušenosti, poznali nové lidi... Celý závod proběhl prefektně, byla znát dobrá organizace a celková atmosféra působila uvolněně a hodně pohodově. Lidé byli milí, byla sranda a zábava. Také vybavenost kantýny byla vysoká, a jídlo skvělé ;) Což mohl ostatně částečně posoudit i Rusty. Jemu jsem koupila dvě nožky párku, a šli jsme si zkrátit čekání do konce závodu stopou, kterou jsem mu našlápla na louce za cvičákem.
Tímto děkuji všem ze ZKO Jílové u Prahy, za skvělý závod, výborné občerstvení a přátelskou náladu, která vládla celému cvičáku. Tak zase příští rok! :)
Fotky najdete zde: /fotoalbum/zavody/o-jilovksy-talir
Další se budu snažit sehnat a vložit co nejdříve.
28. 10. 09 - Dnes bylo smazáno fotoalbum Rodokmen Rustyho otce s fotkami jeho rodičů z důvodu jedné nejasnosti. Budu se snažit tuto rubriku co nejdříve obnovit, jakmile se vše urovná.
25. 10. 09 - Dnes na stránky přibyla nově vytvořená rubrika "Podrobné informace o Rustym", dále nová fotogalerie s rodokmenem Rustyho otce a fotkami jeho rodičů, a také proběhla malá změna na hlavní stránce.
22. 10. 09 - Přidala jsem pár fotografií do alba "Sportovní kynologie", změnila se taktéž fotka na hlavní stránce, jak jste si určitě všimli...
Také bych ráda připsala něco málo o zdravotním stavu mého pejsího... Den po složení ZZO (tj. 27. 9. 09 ), prodělal Rusty ráno pět těžkých epileptických záchvatů. Navzdory tomu, že jsem s ním ihned jela k vetovi, kde jsme dostali léky a utišující injekci, přišly odpoledne ještě čtyři záchvaty. Následovala další cesta k veterináři, kde si ho nechal dva dny na pozorování, k tomu zvýšení dávky léků... Během následujících čtrnácti dnů se dostavili další čtyři, naštěstí lehké záchvatové stavy. Testy jater a ledvin dopadly dobře, tak jsme jeli ještě do Prahy na RTG mozku a hrudníku. Ty dopadly také dobře, pouze se zjistila zvýrazněná bronchiální kresba, což je následek po dvou prodělaných psincových kašlích. Jinak naštěstí žádný nádor ani na mozku, ani na plicích. Tím pádem ale dál není objasněna příčina epilepsie. Pravděpodobně bude následovat ještě EKG a EEG, ale až později, protože nyní se Rusty zotavuje po silném zánětu močového měchýře.
Doufám, že se brzy dáme oba (nejen Rusty, ale i já - mám opět nohu v sádře kvůli vazům v kotníku) dohromady, a budeme moci začít opět chodit na procházky, trénovat a připravovat se na další zkoušky....
30. 9. 09 - Ještě pár "starých novinek" z doby, kdy jsem ještě byla bez internetu : S Rastím sme se zúčastnili tří výcvikových ukázek na dětských dnech (v Pyšelích, v Mirošovicích a v Průhonicích), které se moc líbily jak nám, tak i dětem. Krom předvedení poslušnosti a obran jsme s Rastím sólově předvedli malou ukázku z dogdancingu! Nato, že Rastík prvně takto cvičil před spoustou lidí, perfektně spolupracoval, cviky plnil vcelku přesně a rychle (pár chybiček se jistě také našlo, ale na premiéru na veřejnosti to bylo více než výborné!). Rassík byl v naprosté pohodě, vyrovnaný, poslušný a podle reakcí dětí a dospělých i velmi zábavný 
Fotky z Dětského dne v Průhonicích zde: http://sendy.rajce.idnes.cz/090601-_predvadecka_Pruhonice_-_MDD/A další foto z Dne dětí vPyšelích a Mirošovicích tady:
http://sendy.rajce.idnes.cz/090531-_predvadecky_Pysely_a_Mirosovice/
Kocem července jsme se také zúčastnili výcvikového táboru u nás na cvičáku v Pyšelích. Tábor se velmi povedl, proběhl ve výborné skladbě lidí i psů a byla sranda. Součástí táboru byl i Nosálův pohár. Přestože to byl teprve první ročník, byla tato několikadenní soutěž skvěle připravená. Vše probíhalo hladce, bez problémů a bez zdržení. Kromě klasických cviků poslušnosti, obran a stopařiny byl Nosálův pohár obohacen o netradiční prvky, jako byl aport pytlíku s pískem, aport polštáře, slalom mezi tyčkami, přenos psa druhou osobou, noční avizací a spoustou dalších a dalších zajímavých věcí a prvků. Krásně to závod zpestřilo, všichni se výborně pobavili a bylo bezvadný sledovat, jak si v té pohodové atmosféře nikdo nezáviděl a všichni si fandili... V Nosálově poháru na nás s Rastíkem čekalo moc pěkné umístění. Získali jsme v první kategorii (byli celkem tři, my soutěžili prozatím v té nejlehčí) nádherné druhé místo(musím se pochlubit, že Rastík měl nejhezčí stopu v této kategorii, kde soutěžilo šest pejsků ve věku 1,5 až 2 roky, v této skladbě plemen:2 ovčouni, 2 briardi, 1 kříženec a my). Také v obranách mě velmi příjemně překvapil. Už na poprvé jeho zákus byl plný, klidný, bez vrčení a nervů, k čemuž mu jistě pomohla atmosféra při výslechu figuranta. Taktéž hladké zadržení bylo moc pěkné, a my byli pochváleni nejen za pěkný výkon, ale také za perfektní spolupráci a podporu v týmu psovod-pes. Výsledky závodu: Poslušnost 120 bodů (max. počet bodů 160) Speciální cviky 47 bodů (max počet bodů 50) Obrany 421 bodů (max počet bodů 555) Stopa 87 bodů (max počet bodů 100) Celkem dosaženo 675 bodů (max počet bodů 865) Další nová fotogalerie na rajčeti a tou jsou fotky Lindina nového štěňátečka, Alanového syna Nera!!!!!!! Fotky zde: http://efarasty.rajce.idnes.cz/Nero-Alanuv_syn/
29. 9. 09 - Na rajčeti přibyly fotografie ze srpnového treku. Šly jsme s Lindou, jejím Ynem a Míšou. No, a samozřejmě já s Rastafem. Dojeli jsme vlakem do Davle, a zpátky jsme šly pěšky po Posázavské stezce. Přespat jsme měli v penzionku ve Zbořeném Kostelci. Protože jsme ale po cestě zjistily, že trasa je moc krátká na to, abychom tam dorazili okolo osmé večer, jak jsme původně plánovali, rozhodli jsme se jí trošku prodloužit. A tak jsme v Kamenném Přívoze odbočili z původní trasy a pokračovali po trase plánu B nahoru k Jílovému až do Chotouně, kde jsme se výborně najedli. Pak jsme pokračovali přes Skalsko, u kterého jsme se měli vykoupat v docela pěkné zatopené pískovně. Alespoň tak nám to popisovala obsluha v restauraci. Už jsme v nohách měli celkem dost, takže jsme se na pořádnou koupačku opravdu těšili. Ovšem po příchodu k oné "zatopené pískovně" jsme fakt nevěděli, co na to říct... byl to sice celkem velký, ale šíleně zarostlý a špinavý a smradlavý rybník, a tak se smočily jen moje nohy a psi. Byly jsme naštvané a zklamané, protože žádná jiná možnost koupání už po cestě nebyla. Pokud bychom nechtěly teda risknout řeku Sázavu, což jsme fakt nechtěly. A tak jsme pokračovaly dál, přes Gryblu a Panskou skálu, na kterou jsem se těšila, je tam krásný výhled do okolí, s dalekohledem se dá prý vidět i Benešov. Ten jsme ale neměly, přesto jsme se pěkným výhledem pokochaly ;).
Nakonec jsme do penzionu dorazili na čas, příšerně unavené, s bolavýma nohama (teda mě bolel kyčel, Míšu obě nohy, jen Linda byla celkem v pohodě). Hned jak jsme se ubytovaly, a občerstvily psíky, daly jsme si spršku. To nás čekalo překvapení večera, protože mě a lindě už netekla teplá voda, a tak jsme měly vážně velmi osvěžující ledovku. Bylo mi to ale celkem jedno, hlavně že to byla čistá tekoucí voda... Pak už jsme jen popíjely vínko, jedly brambůrky, hrály karty a povídaly až dlouho do noci. Ještě kolem půlnoci jsme se ale dobře pobavily. Protože jsme asi byly moc hlučný, a lidé z vedlejšího pokoje nemohli spát, rozhodli se nás dojít ztišit. Ozvalo se tiché zaklepání na dveře. Ani jsme nevěděly, jestli se nám to zdálo, nebo ne, ale pro jistotu jsme řekli "dále". To jsme ale neměly dělat. Vstoupila starší paní, a byly jí rozumět tak čtyři slova ("Mohly byste se prosím..."). Víc už říct nestačila, protože za šíleného štěkotu a vrčení našich pejsů, kteří pokoj hned přijali za vlastní a jali se ho hlídat, už jen koukala, aby rychle zmizela. A tak se do psího řevu ozvalo ještě třísknutí dvěří. Psy jsme rychle zklidnily, a po probrání z prvotního šoku jsme se začaly smát. Nejlepší tečku tomu dodala Linda, když zahlásila : "No vidíš, a největší bordel tady nakonec udělala vona!" To už jsme fakt nemohly...
Druhý den jsme měly ujít ještě něco kolem třiceti kilometrů, ale kvůli mému kyčli, a Míšiným nohám jsme zbytek z Týnce dojely vlakem.
I když jsme domů dorazily pekelně bolavý(jen my, na pescích nebyla znát skoro žádná únava), trek se moc povedl, vyšlo nám počasí a vůbec to bylo celý moc fajnový :) Už se těšíme na příště! Fotky z naší tůry jsou k prohlédnutí na rajčeti a pár jich je i zde na stránkách ve fotoalbu "Z dogtreků".
http://efarasty.rajce.idnes.cz/Dogtrekking_Davle-Vodslivy/
Další fotografie, které jsou nově na rajčeti jsou z červencové pětatřiceti kilometrové tůry. Trasa vedla do Bělokozel, přes Vraník, do Ledečka, Samopší, pak přes Sázavu až domů.
http://efarasty.rajce.idnes.cz/MID-cervenec/
28. 9. 09 - Tak se konečně můžeme pochlubit... V sobotu jsme s Rastím složili ZZO, na padesát bodů, což je prospěl (mojí blbostí nám unikl jeden bod, který nás dělil od výsledku "prospěl výborně", ale což, hlavně že to máme. Průběh zkoušek byl opravdu bezproblémový, vše bylo výborně zorganizované. Zkrátka jelo to jak po másle. žádné zdržování. Pauzu si pan rozhodčí (Vladimír Veselý) dopřál jen v kratičké přestávce, kdy se rozestavovaly makety k obranám, ale jinak vše perfektně odsejpalo. Jelikož jsme s Rastym byli jediní v ZZO, nastupovali jsme na poslušnost jako první. Rozhodla jsem se předvést přivolání za pochodu k noze, které Rass splnil ukázkově, za deset bodů z deseti. Na ovladatelnosti jsme získali sedm bodů, protože jindy jinak aktivní pejsík se trochu zpožďoval při chůzi u nohy. Sedni - lehni u nohy jsme měli za devět, byl také trošku pomalejší. Odložení za pochodu bylo opět na plný počet, ovšem aport, ten nebyl nic moc. Pěkně pro něho vyběhl, ale když se s ním vracel, něco ho zaujalo v obecenstvu, tak se zastavil, a ke mě pak doběhl obloukem. Navíc to vypadalo, že mu činka vypadne z tlamky, nedžel jí moc pevně, takže jsem ve chvíli, kdy se Rasťa zastavil, instinktivně couvla, tleskla a zavolala "ke mě". Reflex, no... Ale aporta nakonec donesla a pěkně si předsedl, pustil na povel a přiřazení zpět k noze už také vypadalo dobře. Dlouhodobé odložení máme dobře upevněné, takže ležel jak přibitý, což nám vyneslo devět bodů. Tam jsem právě zavinila ztrátu jednoho bodu, a to tím, že před odložením jsem psího nechala stát. Správně měl sedět u nohy.... nervy taky udělají svoje.
Odjížděli jsme domů s radostí a dobrým pocitem, že se naše snaha konečně naplnila. Rastík si den taky určitě užil, seznámil se s tříměsíční fenečkou boloňáčka, se kterou strávil celou dobu, co ostatní byli na stopách. Díky Barunce se uvolnil a nebyl tak nervózní. I přes velký váhový rozdíl na ní byl opatrný, při jejich hrách na ně byl pěkný pohled. Ňufali k sobě, čenichovali se, běhali, pak jen tak vedle sebe leželi a Barunka - provokatérka Rastího okusovala. Protože je Rasty ale prafej genleman nechal si všechno líbit a ještě se k tomu "usmíval".
Fotografie ze zkoušek (i ze seznamovacího rituálu Barunky a Rustíka) jsou k prohlédnutí na:
http://sendy.rajce.idnes.cz/090926-zkousky_NZR/#album
V sobotu po zkouškách jsme byli ještě na prochajdě, šli jsme k balíkům na pole za ves. rastímu se tam moc líbilo, protože mohl provozovat svojí oblíbenou aktivitu, kterou je lítání po balících slámy a skákání z jednoho na druhý. Fotky z jeho lítání jsou na
http://efarasty.rajce.idnes.cz/baliky_26.9.09/
25. 9. 09 - Opět mám doma zavedený internet, takže budou přibývat fotky, reportáže z akcí kterých se zúčastníme a dalšího povídání. Za tu dlouhou dobu, co jsem byla mimo síť se stala strašná spousta věcí, některé dobré, některé špatné, ale každopádně, než bych Vám je tady vypsala, seděla bych u kompa extrémě dlouho. Něco málo jste si mohli přečíst už v návštěvní knize, kam jsem vložila pár novinek z internetové kavárny. Takže zatím popíšu jen ve zkratce ty dobré zprávy. (Na špatnosti je vždycky času dost). Ta první, byť nejdůležitější, se vlastně až tak moc netýká nás, ale naší (čti Rastovy a mojí) kamarádky. Její NO Alan kryl čubinku, krásnou ovčandu, šílenostní aportérku a výbornou obranářku. Teď má doma jeho syna, Nera. Zatím mu jsou čtyři měsíce, ale už teď je to pěkný torpédo, Rastík ho zbožňuje a dovolí mu všecičko na světě. A tak se malý Nerča věší Rastímu na límec, na ocas, štípe ho do tváří a do uší. Rastík mu zkrátka slouží jako míček, pešek a v poslední době také jako "fenka" . No což, někde se to Neránek naučit musí... Fotky každopádně vložím na rajče, co nejdříve budu moct. Tento víkend to ale asi ještě nebude, protože na to navazuje další zprávička, a tou je.... S Rastím jdeme v sobotu už potřetí zkusit složit zkoušku ZZO, tak jsem zvědavá, jestli se vyplní "do třetice všeho dobrého, nebo zlého" a jen už čekám, co si na mě ten můj střelenej podšívka ( čti Milášek milovanej ), opět vymyslí. Trénujeme o106, pořídila jsem mu výcvikovou Gappay vestu s vypouštěčem balonku, na kterou krásně cvičí, tak jsem zvědavá, zda bude naše příprava konečně vidět. Tento podzim bude ostatně hodně nadupanej událostma...zkoušky, závody, členské schůze na cvičáku...
Krom toho panička začala chodit do školy, takže času opravdu není nazbyt...bohužel, co mě mrzí, kvůli škole (a brigádě, na kterou po ní chodím, abych se mohla věnovat sportovce), jsme museli přestat s Rastím chodit za Nelčou, takže už nejezdíme na vyjížďky...
Každopádně se mějte fanfárově 
a těšte se na fotečky a další povídání!!! Pěkný podzim, přejeme. PAC!!!
8. 5. 09 - Na album na rajče přibyly fotky z nedělního kousání na cvičáku. Je jich vyfoceno jen pár z mobilu, z kousání v řadě. K prohlédnutí jsou na http://efarasty.rajce.idnes.cz/obrany_3.5.08/
...
4. 5. 09 - V neděli, 3. 5. 09 jsme po čtrnáctidenní pauze konečně opět vyrazili na cvičák. Rustík sice dostal ještě botičku (je na ní zvyklý, nijak mu nepřekážela), ale rána vypadá dost dobře, brzy botku ani potřebovat nebude. Stopy jsme nečuchali, louky už jsou moc zarostlý, a tak proběhla jen poslušnost a obrana.
Při poslušnosti mě celkem potěšil, na to, (nebo možná právě proto) že jsem na něho výcvikově čtrnáct dnů ani nesáhla, poslouchal pěkně, docela hezky mě sledoval, předvedl perfektního aporta. Jen musíme zapracovat na pořádném dlouhodobém odložení. Při něm jsme se museli vrátit o několik kroků zpět, aby se Rustímu upevnilo. Navíc ho musím ještě naučit, aby se při něm nevyvaloval, a ležel pěkně jako sfinga. Začala jsem ho to učit dost pozdě, tudíž s tím asi bude dost práce, ale snad pochopí, že je nežádoucí ležet chvíli na jedné kýtě, a pak se převalit na druhou, popřípadě s sebou rovnou prásknout na bok...Největší problém řeším v tom, že když ho jdu opravit, vyvalí se na záda a "paničko, drbej!" :D No, a pak je docela těžké dostat ho zpátky do správné polohy "Lehni"...
Při obranách jsem nestíhala zírat, kde že se v tom bojánkovi vzalo tolika sebevědomí!!! Byla jsem zvyklá, při kousačkách vídat většinou jen jeho strach, neochotu, bojácnost, slabé zákusy...tentokrát mi ale vytřel zrak.
Nejprve při kousání v řadě opravdu řádil ;) Strašně se naštval, a provokujícího figuranta pěkně seřval. Když konečně dostal příležitost kousnout si do kůže, pořádně jí využil. Řadu jsme použili na takové vydráždění a natěšení, pak se šlo kousat na klín do makety.
Tady mě čekalo největší překvapení dnešního dne. Rustík, prdítko, který, pokud mě neměl za zadkem, ani nevěděl, co to sebejistota je, oběhl maketu, a místo vyštěkání figuranta rovnou napadl !!! Taková sebedůvěra mu narostla! Něco takového jsem od něho nečekala. Figurant asi taky ne... Rusta nikdy nenapadal, divili jsme se, kde se to v něm vzalo. Tak jsme na tom zapracovali pomocí vodítka na obojku, za který dostal cukanec, když pak opět přiběhl do makety, a místo vyštěkání chtěl napadnout znovu. Pak už napadat nechtěl, ale na razanci mu to neubralo. Pěkně držel, koukal na figuranta a ještě poočku sledoval, co já na to :)
Na první kousnutí sice neměl plné zákusy, musel dobírat, ale nakonec se mu alespoň jeden parádní zákus povedl, a tak si mohl klín odnést za odměnu s sebou do kotce. Ještě musíme také zapracovat na klidu při zákusu. Dokud o klín Rusty bojuje, docela to jde, ale jakmile boj přejde v klid, Rusty je v nervu, trhá s klínem ze strany na stranu, vrčí, poštěkává i když má klínu plnou tlamku a snaží se klín figurantovi z ruky vyrvat. Nevydrží klidně stát, pevně kořist držet, a v očekávání dalšího boje v klidu a tiše figuranta sledovat. Ale věřím, že i to se spraví.
Fotky co nejdříve dodám na rajče.
...
23. 4. 09 - Tak Rastínkova pacinka vypadá už líp. Na převazy jezdit už nemusíme, packu mu na den jen lehce převážu sama, na noc ji necháváme volně, aby k ní mohl vzduch. Sice jsem jí chtěla nechat bez obvazů i přes den (pouze na venčení botičku), ale na podlaze jsem objevila opět krvavé stopy, takže lehký převaz stále musí mít. Je to třeštiprdlo, už normálně chodí po čtyřech (sice nožku mírně nadlehčuje, ale pomalu se o ní začal opírat), honí kočky, ale právě že stačí malá nerovnost, těžší došlápnutí a rána se mu opět o něco málo otevře a krvácí... musím ho pořád hlídat, ale problém je, že on se moc ohlídat nedá...hrozně moc mu chybí pohyb, je vidět, že se nudí, nějaké hry doma ho moc nebaví, a na packu zřetel rozhodně nebere, jakoby o ní nevěděl... Ale je vidět zlepšení, tak snad to bude takhle dobře jen pokračovat i dál...
Další novinkou je složení zkoušky, sice né psí, ale lidské, přesto pro Rustyho bude taky výhodná. Jeho pánička totiž včera udělala řidičák!!! :D teď už jen čekáme na jeho vydání...
...
19. 4. 09 - V soboru jsme jeli na cvičák skládát už podruhé zkoušku ZZO. Místo rozhodčího přijal p. Skála, sympatický starší pán. Zkoušek se zúčastnilo deset lidí a jedenáct psů. Uspěli všichni, až na jednoho...my jsme totiž opět nesložili. Tentokrát to sice nebylo diskvalifikací kvůli neovladatelnosti psa, ale i tak... další smůla na patách.
Rusty přivolání předvedl pěkně, narozdíl od minula hned přiběhl, sice předsedl křivě, a zíral kamsi k brance a vratům od cvičáku, ale přišel!!! Při chůzi na vodítku šel hezky u nohy, netáhl, sice mě nesledoval, protože stále koukal na vrata (později jsem se dozvěděla, že to bylo z toho důvodu, že tam prošla Linda, která si šla do auta přezout boty), ale aspoň se nesnažil mě k nim dovléct. Ovladatelnost na vodítku už byla katastrofální. Měl pomalé obraty, nechtěl si sedat, ani mě obcházet, vrata ho pořád lákala. Nakonec jsem na něho musela přece jen sáhnout (i když se to nesmí), aby si konečně sedl...prostě hrůza. Odložení za pochodu bylo pěkné, ihned si lehl, sice trochu pomaleji, a nakřivo, ne ve směru chůze, ale bez popocházení a hezky mě sledoval. Aport miluje, krásně pro něho vyběhl, hned ho chytil do tlamky. Na chvíli se zastavil aby se opět podíval na vrata (já jsem mu zrovna dvakrát nepomohla, protože povel ke mě jsem mu dala až po chvilce, místo abych ho řekla hned), ale pak hned běžel ke mě. Příšerně při tom ale překusoval (jestli to bylo tím, že jsme měli činku půjčenou??-naši jsem si já hlava děravá zapomněla doma), a i když sice hezky s aportem předsedl, pak ho ale neochotně pouštěl, a měl pořád snahu ho drbat. Potom následovalo už jen dlouhodobé odložení. Z počátku vypadalo velmi nadějně. Dokonce nechtěl ani jít k vratům, za kterými stáli další lidé. Krásně ležel, nesnažil se odplazit, nevyvaloval se. Pak ale začal čmuchat po zemi okolo sebe, a nakonec mi z odložení vstal a odcházel!!! Tudíž nula...
Pan rozhodčí řekl, že nám řekne, až spočítá body, jak na tom budeme. Takže prozatím jsem byla v nejistotě, a taky v nervu... tou svojí nervozitou, která mě chytla těsně před zkouškou, jsem Rustímu určitě taky nepomohla. Nakonec nás ke speciálním cvikům pustil, prý když budou vypadat opravdu moc hezky, a Rustík vše splní perfektně, ihned a bez váhání, mohli bychom projít.
Snad s ještě většími nervy jsem s Rustem nastoupila na plac. Ono se řekne, buď v klidu, ale hůř se to udělá... Dala jsem Rustymu volno, on odběhl směrem k míči, se kterým si u pravé strany placu kopali dva lidé. Pak změnil směr, a mazal k psovi procházejícímu se se svým psovodem u branky na levo. Minul je a běžel k vratům, aby si něco oňuchal. V tu chvíli jsem ho na povel rozhodčího měla přivolat. Na mé razantní :"Ke mě!!!" k mému údivu ihned přiběhl, bez rozmýšlení a přímým směrem. Bohužel, během toho nabral trochu větší rychlost, kterou nestačil ubrzdit, a narazil mi hlavou do nohou...naštěstí jsme to oba ustáli...říkala jsem si :"Zatím to jde..."
Při chování psa ve skupině osob byl Rusty klidný, jen mi seděl hrozně křivě u nohy. Byla jsem už tak zblblá, že když rozhodčí řekl :"Pohlaďtě si pejska." (což mimochodem patřilo lidem ve skupince), začala jsem Rustyho drbat na hlavě...no, hrůza. Naštěstí Rusty neprotestoval, a nechal se hladit a drbat i od ostatních... říkala jsem si :"No, tak to teda nevim..." myslím, že jsem to fakt pokazila...
Chování psa ponechaného o samotě vyšlo hezky, tím jsem si taky jako jediným byla jistá. Rustík vždycky při tomhle cviku jen sedí, procházejících lidí ani psů si nevšímá, pouze zírá tím směrem, kam že jsem to odlešla, a nejvíc ze všeho se zajímá o to, kdy se vrátím... Přesto, že tohle dopadlo dobře, nebyla jsem si jistá vůbec ničím. Mohla jsem už jen doufat.
Bohužel, při vyhlášení jsem se dozvěděla, že jsme opět, už podruhé neprošli...Naštěstí mě Yvet (které moc děkuju za psychickou podporu), vedoucí zkoušek, vyhlásila jako první, abych to už měla za sebou. Ale i tak jsem koukala, abych už konečně měla za sebou VŠECHNO, mohla si sednout do auta a jet domů...
Další termín zkoušek je někdy v červnu, tak to půjdu zkusit znova. I když je fakt, že stále opakující se neúspěchy, i v takhle lehké, jak řekl minulý rozhodčí, sranda zkoušce, zrovna moc nepodpoří a je to už asi i ostuda... ale doufám, že se naplní známé "Do třetice všeho dobrého" ( snad né zlého ) a konečně zkoušku zvládneme.
Fotografie ze zkoušek jsou ke zkouknutí na http://efarasty.rajce.idnes.cz/Pysely_-_Zkousky_NZR_18._4._09/
Navíc se nám stal dost ošklivý úraz. Po příjezdu do Vlkovce jsme šly s Lindou připravit koně na vyjížďku, a psy jsme nechaly u Lindy na zahradě. Během té doby, co jsme byly pryč, přijel domů Lindy taťka, a jak parkoval auto, Rusty mu prý proběhl vraty a utíkal směrem ke stáji... Vedle koní bydlí lidé, co mají dva psy. Rusty se nejspíš opřel packama o jejich vrata (nevím, nebyla jsem u toho, ale vzhled zranění tomu odpovídá) a jeden z nich, nejspíš kokršpaněl-je hodně agresivní-, ho kousl do packy, a roztrhl mu polštářek. Alan prý chytil Rastu za límec, dal mu pár výchovných a odehnal ho zpátky domů. Rustyho zranění jsem si všimla, když jsme vyjížděli s koníkama, a pustili jsme pejsany ze vrat. Příšerně kulhal a měl zakrvácenou celou levou přední packu. I přes obrovskou a určitě bolestivou ránu měl ve tváři radostný výraz, obíhal Nelču, a bylo vidět, že se těší, až se s koňmi pořádně proběhne!!! Na vyjížďku ale odjela jen Linda, já jsem jela s Rustym k vetovi, panu Lázničkovi do Poříčí. Veterinář tlapku nešil, prý bude lepší ránu nezašívat z toho důvodu, aby z ní mohl odcházet hnis a další špatnosti, a lépe se tak čistila. Rána je hrozně hluboká a velká, a léčení bude dlouhé. Má skoro přetržený pravý polštářek přes jeho celou šířku, až do hloubky něco přes jeden centimetr...Dnes se jedeme ještě ukázat a pro botičku, a v úterý na další kontrolu, pak se uvidí...
Když se stane něco takovýho...čert vem zkoušky (i když mě pořád mrzí, že jsme je nesložili) !Teď ale myslím hlavně na to, aby byl Rusty v pořádku co nejdřív to půjde. Zatím chodí o třech, pacina ho určitě hodně bolí. Musím ho mít pořád na očích, hlídat ho, ale naštěstí je to zlatíčko, a jako by věděl, že obvazy si sundat nesmí, vůbec se o to nesnaží...
14. 4. 09 - Na rajče přibyly fotky ze včerejší koupačky v rybníce u Flígra.
Nemohl se vody nabažit, nejdřív plaval pro míček, ale když objevil velkou větev, přestal ho míček zajímat. Neúnavně jí tahal zpátky z vody na břeh, a s nadšením pro ní opětovně běhal do rybníka, aby jí mohl zase přitáhnout. Postupně už jsem přestala počítat, po kolikáté už jí asi táhne zpátky. Je to Rusty, není to Rusty....čí tohle je pes???
Fotky z koupačky zde http://efarasty.rajce.idnes.cz/Koupani_u_Fligra_13._4._09/
13. 4. 2009 - Opět mi nějakou dobu nefungoval internet, a tak se stránky několik dní nedočkaly žádné aktualizace. V sobotu 28. 3. 09 jsme s Rustym šli pochod s KČT - Za povidlovým koláčem. Protože ale Rastínka necelý týden před tím pokousal kokršpaněl, namísto původně naplánovaných 25 km jsme se vydali radši pouze na 15 km. Kousance nebyly sice nijak vážné, ale i tak jsem to nechtěla přehánět. Rusty je na patnáct - dvacet kilometrů denně zvyklý, takže se mu šlo hezky, a nijak mu to neublížilo... Fotky z pochodu bohužel žádné nejsou, protože foťák zůstal proti mé vůli doma.
O necelých čtrnáct dní později, v pátek 10. 4. 09, jsme byli s Rustym, Lindou a jejím NO Alanem na dlouhém výletě. Trasu jsme naplánovali z velké většiny podél vody, což se vzhledem k počasí-už asi od devíti hodin začlo být slušný vedro-ukázalo jako plán k nezaplacení. Pejsani to určitě ocenili, a každou chvíli si užívali pořádnou koupačku. Nakonec i já po přezutí do sandálů jsem se co chvíli v potoce prošla a i Linda příjemně chladnou vodu využila k osvěžení nohou.
Vyrazili jsme v půl osmé ráno z Vodsliv, přes Vlkovec, do Chocerad, kde jsme sešli ze silnice na stezku podél železniční tratě a řeky do Hvězdonic. Tam jsme se napojili na žlutou turistickou značku, podešli dálniční most, podél řeky k jezu a pak pořád do kopce k osadě Dubsko. Za osadou na rozcestí jsme odbočili na modrou, před místem rozhledu jsme posvačili a na vyhlídce jsme se pokochali nádherným výhledem do krajiny. Vidět byly Čerčany, Vysoká Lhota, Zlenice, Pyšely a dál. Pak jsme u kostelíku sešli dolů a pokračovali do Zlenic a Čerčan. Čekal nás nepříjemný úsek v provozu a po silnici, naštěstí po pár kilometrech jsme sešli na zelenou a opět podél řeky jsme došli do Poříčí nad Sázavou. Tam jsme se napojili na červenou a podél Konopišťského potoka jsme prošli chatovou oblastí, Měsíčním údolím, až na Racek, k Plíhalovu mlínu. Za ním jsme přešli silnici a pokračovali dál podél potoka až na Konopiště, kde jsme si dali oběd, ke kterému nám jako bonus dali velkou mísu s vodou pro pejsky. Kuřecí nugetky s hranolkama byly moc dobré, hafíci loudili, jak se dalo, a okoštovat dostali taky. Alan byl hoodně zvědavej, cože to mám v té sklenici, a tak mi svou obrovskou hlavou vylil krásně vychlazené pivo. V tomhle vedru fakt bodlo. Alanovi na záda... Museli jsme ho hned po obědě vykoupat v Konopišťském rybníku, aby nepáchnul jak starej ožrala... Rastík se přidal, a koupali se oba. Potom jsme obešli zámek a prošli parkem v příjemným stínu. Pak jsme museli přejít státovku a dojít do Benešova. Nakoupili jsme si pití a zmrzku a na chvíli se usadili do parčíku u gymnázia. Potom jsme došli na nádraží, kde jsme počkali na vlak. Původně jsme měli v plánu jet pouze do Čerčan a pak po žluté přes Krásnou horu, Kozmické lesy, Bělčice a Vráž dojít po svých domů, ale díky mému naraženému chodidlu a Lindiným puchýřům jsme pro jistotu dojeli až do Chocerad, odkud jsme se už těch pár kilometrů domů nějak doplazili...Místo původlě naplánovaných asi 55 km jsme ušli 42 km. Na pejsínech to nebylo skoro vůbec znát, na nás už docela jo...Ale i přes naše bolavé nožky se nám výlet strašně moc líbil, a zanedlouho začneme plánovat další! Fotky z našeho výletu najdete na http://efarasty.rajce.idnes.cz/Dogtrekking-MID_10._4._09/.
24. 3. 2009 - Dnes jsem konečně nechala ve fotolabu vypálit na CD fotky z karty z rozbitého foťáku...jinak je z něho už dostat bohužel kvůli míře poškození nešlo 
. Fotky jsou k prohlédnutí na http://efarasty.rajce.idnes.cz/Posledni_fotky_z_noveho_fotaku/. Foceno na vyjížďce, ještě sněhové (tudíž počítám, že jsou někdy z ledna, nevím přesně ) s Rustym a Nelčou, Lindou, Justou a Alanem. Rusty si tenkrát přinesl domů v kožichu snad dva litry vody ve formě sněhových koulí nalepených na srsti...
...
22. 3. 2009 - Nové fotky na rajčeti. Jsou z páteční procházky po Vodslivských a Choratických lesích. Druhá nová fotogalerie na rajčeti je ze soboty-21. 3. 09, kdy jsme s Rustym byli na cvičáku v Pyšelích skládat zkoušku ZZO. Bohužel, nedařilo se nám podle očekávání, zkoušku jsme nesložili. Byli jsme diskvalifikováni pro neovladatelnost.
A jak to tedy probíhalo?
Na celé akci panovala pohodová atmosféra, dobrá nálada a zábava. Na zkoušky se sešlo celkem devět lidí (čtyři ZZO, dvě ZM, jedna ZVV1 a dvě ZZV2), krom toho přijelo i spousta lidí fandit a psychicky podporovat zúčastněné . Začínalo se poslušností, pokračovaly stopy, obrany a nakonec speciálky).
My s Rustym jsme na ZZO nastupovali jako druzí v pořadí. Po hlášení jsme šli na věc...
Při přivolání za pochodu k noze byl Rusty jednoduše nepřivolatelný. Rozhodl se, že se zrovna teď musí seznámit s fenečkou, která právě prováděla dlouhodobé odložení...
. Musela jsem si pro něho dojít.
Ovladatelnost na vodítku byla sice slušná, i když místo, aby sledoval mě, neustále se otáčel po již zmíněné psí slečně.
Aport ale opět nestál za nic. Sice za odhozenou činkou (která je pro něho jinak strááášně důležitá, a nedal by jí ani za nic) krásně, vesele a rychle vyrazil, ovšem jí také krásně, vesele a rychle minul, a běžel opět za odloženou fenečkou, činka-nečinka!!! Opět byl nepřivolatelný (ona psí dáma byla prostě mnohem zajímavější než já), takže jsem si pro něho musela zase dojít.
Při odložení za pochodu v leže na mě zíral, jako kdyby vůbec nevěděl, o čem mluvím!!! S vysmátým výrazem a vyplazeným jazykem zůstal stát, nějaké "LEHNI!!!" ho vůbec nezajímalo, ani v nejmenším. Při tom si málem vykroutil krk, jak při tom chtivě zíral na jeho novou známou slečnu pejsovou!!! 
. Poté jsme už byli diskvalifikováni, takže na dlouhodobé odložení ani nedošlo... Rozhdčí konstatoval, že Rusty je asi sexuální loudil, a před zkouškama bych ho měla vzít do nějakého psího nevěstince, aby vybil svoje choutky, a nechytaly ho roupy při takhle důležitých akcích ...
Domů jsme odjeli bez zkoušky, Rustínek zkrátka s úspěchem zopakoval zimní závod... Tak jsem nás alespoň zapsala hnedka na další zkoušky, které se konají 18. 4. 09, také u nás na cvičáku. Takže doufám, že příště už se nám povede líp a druhý pokus o ZZO snad vyjde.
Kromě mých fotek, které můžete vidět na http://efarasty.rajce.idnes.cz/21._3._09-_Zkousky_dle_NZR/ , jsou další fotky ze zkoušek (od Katky Mohapelové) k prohlédnutí na http://sendy.rajce.idnes.cz/090321-zkousky_NZR/
...
19. 3. 2009 - Nové fotky na rajčeti ze dnešní procházky. Ráno na nás čekalo překvapení v podobě sněhové nadílky, a i během dopoledne stále hustě sněžilo... Odpoledne vysvitlo sluníčko, tak jsme si dali s Rastím naší kondiční desetikilometrovku Pejsula byl ze sněhu nadšenej, válel se, kousal ho, hrabal se v něm...to bylo radosti!!!
http://efarasty.rajce.idnes.cz/19._3._09_-_male_pripomenuti_zimy/
...
18. 3. 2009 - Další nové fotky na rajčeti, z dnešní procházky. Pomalu začínáme prodlužovat trasy, dnes jsme si dali zhruba desetikilometrovku, Rastínek byl úplně nadšenej, po cestě se třikrát vykoupal, chvílema jsem ho měla připnutého na postroji, abychom potrénovali táhnutí. Čím dál víc se v tom zlepšuje, i když jdeme sami, tak hezky táhne. Je moc šikovný. Prochajda byla bezvadná, počásko parádní...takhle by mohlo být pořád .
Spokojenej, vysmátej a šťastnej pejsula...co víc si přát? 
...
16. 3. 2009 - Do fotogalerie na rajčeti jsem se souhlasem autorů vložila další fotky ze sobotního srazu aussíků v Petrově u Prahy.
howavartí slečny, Givča a Berča se svým páníčkem, Rastík a Cassík
Jsou to fotky od Lukáše Drahoňovského, majitele dvou australandích holek (bluemerlové Beruschky Svěží Vítr a redmerlové Give Me Smile Puella Fera). Na rajčeti jsou jen ty, na kterých je můj Rasťoušek. Veškerou fotogalerii z výšlapu však najdete na jejich stránkách www.australandy.ic.cz v sekci "galerie" .
Další fotografie nově umístěné na rajčeti jsou opět srazové, a to od Pavla Uhliara a jeho přítelkyně Jany Baudyšové, která vlastní chovatelskou stanici howavartů Kesidy. Opět jsou to jen fotky s mým pejsanem, všechny fotky Pavla a Jany z tohoto výletu najdete na http://janii.uhlik.net/
Tímto Vám všem mockrát děkuji za souhlas ke stáhnutí Vašich fotek!!! Moc si toho vážím, jsem ráda, že je Rastík i na fotkách jiných autorů-účastníků "zájezdu" !!! .
Další a poslední dnešní novinkou jsou opět fotky, opět na rajčeti, z dnešního výletu. Vyrazili jsme s Rastím na dopolední výlet přes les Skřivánek do Bělčic, odtamtud do Všechvat, pak přes Kozmický les a Kozmice do Rousínova. Pak po stezce do Mžížovic a Ostředka, a z Ostředka na Máchotín a domů. Dopolední výlet se sice poněkud protáhnul, až do třech hodin odpoledních, ale to vůbec nevadilo. Co vadilo, byly vybité baterie ve foťáku no jo, ta moje hlava . Prochajda ale byla výborná, počasí se také vybralo do sluníčka, takže jsem si s Rastím konečně letos poprvé mohla sednout na louku, a kochat se tou nádhernou přírodou...
...
14. 3. 2009 -V sobotu se konal v Petrově u Prahy srazu aussíků, sešlo se asi dvanáct australáčků, čtyři howíci a spousta lidiček. Přesný počet bohužel nevím...spočítat psí bandu, která je vteřinu tam, a další vteřinu zas jinde je docela náročné .
Sraz byl ale opravdu velmi povedený, šlo se Posázavskou stezkou, tudíž nádhernou přírodou. Pejsani byli hraví, nekonfliktní ( až na pár seznamovacích neškodných pocvakávání zoubky ), koupací a neunavitelní. Po příchodu do cíle pejsani vypadali, že by si trasu dali nejmíň ještě jednou. Fotky ze srazu si můžete prohlédnout na rajčeti ( www.efarasty.rajce.idnes.cz ). Nejsou sice zrovna moc kvalitní, což je způsobeno starým foťákem ( nový stále nefunguje), ale některé se přece jen povedly, a jsem za ně ráda. Děkujeme moc za pozvání a zase někdy příště naviděnou !!!
12. 3. 2009 - Opět přibyly nové fotky na rajče, ze dnešní procházky v lesích v našem okolí Pomalu prodlužujeme délku trasy, zatím jsme zhruba na šesti-sedmi kilometrech. I když Rusty vypadá, že by klidně šel rovnou dvacet, s tím ještě musíme počkat .
http://efarasty.rajce.idnes.cz/Z_Kozmickych_a_Belcickych_lesu/
Další novinkou jsou fotky, taktéž na rajčeti, ze zimního závodu v Pyšelích.
Jinak co je u nás dál nového?
7. 3. 09 jsme se s Rastím zúčastnili X. ročníku zimního závodu beze stop u nás na cvičáku v Pyšelích. Fotky můžete zhlédnout zde - http://sendy.rajce.idnes.cz/X.rocnik_Zimniho_zavodu_7.3.2009/ a další pak také zde - http://efarasty.rajce.idnes.cz/Zimni_zavod_na_cvicaku_v_Pyselich/ - jakmile budou hotový další, vložím sem na ně odkaz.
A jak jsme dopadli? Soutěžili jsme v kategorii ZM, a skončili jsme na posledním místě !!!
A to suma sumárum s 15 body!!!
. Nejdříve jsme měli předvést přivolání, rozhodla jsme se pro za pochodu k noze. Rastí dostal volno, odběhl spolehlivě. Ovšem návrat už tak spolehlivý nebyl...Začuchal se do nějaké značky od fenečky, a byl hluchý...To samé při aportu. Ovladatelnost na vodítku by ještě šla, ale to odložení...V klidu vstal, a šel se vyvenčit...a to byl vyvenčený tolikrát předtím! Nejspíš byl taky trochu nervózní...No a obrany...tam se opět projevila v plný míře jeho nejistota, nedůvěra, znásobená neznámým figurantem, nejistotou mojí...a už jsme se vezli, takže z obran jsme odešli za nula 
...Takže takhle:
Přivolání za pochodu k noze - 0b, Ovladatelnost na vodítku - 9b, Chůze na vodítku - 6b, aport - 0b, dlouhodobé odložení - 0b, obrany - 0b
Sice to nedopadlo úplně podle mých představ, né že bych čekala umístění, byly to naše první závody, a s Rastím se musíme ještě hooodně učit , ale takhle vyhořet..... No nic, co se dá dělat, snad někdy příště. Zatím se teda nechystáme na zkoušku ZM, jak jsme původně plánovali, ale půjdeme ZZO (kvůli problému s obranami, na tom nás čeká ještě dost práce). Ale co, ať jsme už dopadli, jak jsme dopadli, nic to nemění na tom, že Rastí byl, je a vždycky bude pro mě ten nejdůležitější, nejmilovanější, nej, nej nej vůbec
!!!!!!
...
11. 3. 2009 - Další fotky na rajčeti!!! Byla jsem projet Nelinku, Rastího jsem ještě pro jistotu nechala doma, přece jen, vyjížďka s koníkem je náročnější než prochajda, a nechci ho moc unavit. Ale je fakt, že vypadá čím dál lépe, taky že mě hooodně přemlouval, abych ho vzala s sebou, ale aspoň jeden z nás musí mít rozum . Fotky jsou až ze zpáteční cesty, takže jsou takové "přírodní" .
http://efarasty.rajce.idnes.cz/stazeny/
...
9. 3. 2009 - Dnes jsem Rasťouška vzala na prochajdu za Lindou a Ynečkem. Je mu čím dál líp, pejsímu mojemu , takže začínáme pomaličku chodit i na trošku delší prochajdy. Prošli jsme se po louce kousek do lesa, pejsové si pohráli, honili se po louce...Zkrátka štěněcí blbnutí. Občas na nás i vykouklo sluníčko... Bylo opravdu moc hezky. Fotky z dnešní procházky jsou už ke zkouknutí na rajčeti!!!
http://efarasty.rajce.idnes.cz/Rasti_a_Ynisko/
...
4. 3. 2009 - Rastíkovi se daří o něco lépe, byli jsme na kontrole a pan doktor říkal, že na životě ohroženej není . Měli jsme štěstí, přijeli jsme včas. Ještě nám zbývá dobrat posledních pár prášků, a zbytek kapiček... Zatím chodíme jen na hodně kraťoučké prochajdy, Rasťa se hodně rychle unaví, takže ho nechci přetáhnout. Ale jinak už nezvrací, dýchá normálně, jí s chutí, i když míň, a občas si i hraje s oblíbeným pískákem nebo uzlem. Jen ta kvalita srsti je pořád špatná. Ale doufám, že se to bude jen a jen lepšit, a brzy bude úplně v pořádku...
...
27. 2. 2009 - Dnes se nám stala hrozná věc. Rastík ráno dvakrát zvracel krev, takže jsme okamžitě jeli na veterinu. Veterinář po nekonečné řadě dlouhých vyšetření konstatoval otravu 
...Vůbec netuším, kde a jak k tomu Rasťáček přišel...Dostal injekce, máme kapičky a prášky, a pokud nepřestane zvracet, jedem tam opět ještě dnes večer. Pokud zvracet nebude, zítra nás čeká kontrola. Doufám, že se to zlepší, aby nemusel na operaci... :( Držte nám moc moc všichni prosím palečky, teď to budeme opravdu potřebovat....
...
18. 2. 2009 - Na rajče přibyly fotečky z našich "stopařských" začátků. Se stopama jsme začínali, když byly Rastímu asi čtyři měsíce, a už tenkrát si je zamiloval. Má je moc rád a opravdu ho baví, takže se jim budeme i nadále věnovat . Doufám, že až sleze sníh a začnem opět stopařit, tak se najde nějaký ochotný fotograf z řad našich kamarádů nebo příbuzných, a přibudou nám nové fotečky z "čmuchaček" ...
http://efarasty.rajce.idnes.cz/Nacvik_stopy/
17. 2. 2009 - Po dlouhé době, co mi nefungoval doma internet, se konečně zase rozběhnul, takže už si můžete prohlédnout nové fotky, dnes vložené na rajče. Jsou z Pyšel, oba víkendové dny jsme totiž strávili na cvičáku, kde se připravujeme s Rastym na závody a zkoušky NZŘ, v kategorii ZM. Doufám, že uspějeme, držte nám pls palečky . Ještě máme na přípravu sice skoro dva měsíce, ale z hlediska natrénování stop to není nijak mnoho, kvůli sněhu, kterého tu máme víc než dost...Snad to brzy roztaje...
http://efarasty.rajce.idnes.cz/Fotky_ze_14._a_15._2._09/
2. 2. 2009 - Dnes jsem vložila pár nových fotek na rajče. Je to taková "všehochuť", míchanice všeho druhu ...
http://efarasty.rajce.idnes.cz/Mix_vsech_moznych_fotek/
29. 1. 2009 - Přidány nové fotky na rajče. Jsou z odpolední procházky s Lindou a s kobylkama. Nelinka mi trošku kašle a má rýmu, tak léčíme a jezdit na delší vyjížďky ani nemůžeme. Ale procházky a jet kousek bez sedla, to taky má něco do sebe . Hlavně aby byla Nelča brzy v pořádku a uzdravila se ...
http://efarasty.rajce.idnes.cz/Prochazka-_Ja_a_Nelca_a_Linda_a_Justyna/
26. 1. 2009 - Opět přibyly nové fotky na rajče. Jsou z dnešní dopolední prochajdy, a z odpoledních pokusů o dogfrisbee . Mě to zatím moc nejde (utěšuju se tím, že až budu mít pořádný disky, půjde to líp , myslím), ale Rastí chytá hezky.
http://efarasty.rajce.idnes.cz/26.1._09_-_Fotky_ze_dvou_prochazek/
25. 1. 2009 - Na rajče byly přidány nové fotografie ze dnešní odpolední procházky do lesa Skřivánek. Rusty je už zdravý, kousance naštěstí neměly žádné trvalé následky, tak jsme dneska poprvé po dlouhých čtrnácti dnech vyrazili na zhruba čtyřkilometrovou prochajdu. Těch jeden-dvou kilometrových už měl Rusty dost, takže byl nadšený, a v naprosté pohodě, takže pomaloučku můžeme prochajdy začít zase prodlužovat...
http://efarasty.rajce.idnes.cz/25._1._09_-_Prochajda_ve_Skrivanu/
Teprve dneska mě napadlo přidat stránku s aktualitami. Takže to napravuji. Tady najdete vše, co je u nás nového...
24. 1. 2009 - Dnes byly přidány fotky na rajče ( www.efarasty.rajce.idnes.cz ). Jsou to fotografie z dnešní procházky ze Šramotova lesa, kam jsme vyrazili s Rustym, s Alanem a s Lindou. Mimo těchto fotek je tam i spousta dalších, a nové budou stále přibývat. Krom toho, nedávno jsme se s Rastím - konečně - stali právoplatnými členy ZKO Pyšely ( www.zko-pysely.estranky.cz ), takže Rustyho už můžete najít také na stránkách cvičáku v sekci "Naši psi"..
